K pojmu „škola“ pedagogický slovník uvádí: Společenská instituce, jejíž tradiční funkcí je poskytovat vzdělání žákům příslušných věkových skupin v organizovaných formách podle určitých vzdělávacích programů. Pojetí a funkce školy se mění se změnami společenských potřeb. Stala se místem socializace žáků, podporujícím jejich osobnostní a sociální rozvoj a připravujícím je na život osobní, pracovní a občanský. Postupně ztratila monopol na vzdělání, stále více se otevírá životní realitě a sbližuje se s neformálním vzděláváním a informálním vzděláváním. (Pedagogický slovník, Nakladatelství Portál, Praha 1995.)
V době založení organizace „Škola SPMP Modrý klíč“ před 15 lety bylo běžným jevem, že děti s těžkým a hlubokým mentálním postižením byly považovány za nevzdělavatelné a byly osvobozovány od „povinnosti se vzdělávat“, čímž jim de facto bylo odepřeno právo na vzdělávání, a to v souladu se zákonem (avšak v rozporu s Deklarací práv dítěte). Zvolený název „Škola SPMP Modrý klíč“ upozornil na tento stav a systém práce s klienty včetně vedení pedagogických záznamů jednoznačně dokázal, že každé dítě je schopné se vzdělávat, jen obsah tohoto procesu musí být v souladu s potřebami a schopnostmi konkrétního žáka. Základem osobnostního rozvoje každého žáka se stal individuální přístup vycházející z profesionálně sestaveného individuálního výchovně vzdělávacího plánu. Proto Modrý klíč, ač nebyl v té době zařazen v síti státem uznaných škol, byl od počátku své existence více školou než mnohé oficiální tradiční školské instituce, které odepíraly a dodnes odepírají právo na vzdělávání dětem s těžkým a hlubokým mentálním postižením i dětem s kombinovanými vadami. Mezi základní pedagogické dokumenty ve „Škole SPMP Modrý klíč“ patří „Měsíční individuální výchovně vzdělávací plány“ (dále jen MIVVP) zahrnující např. oblasti: rozumová a smyslová výchova, estetická výchova, tělesná výchova (zahrnující také odbornou fyzioterapii i užívání bazénu a vířivé koupele), pracovní výchova (textilní techniky, zahradnictví, vaření a stolničení, keramika, práce v domácnosti, předprofesní příprava), kulturní vyžití a počátky integrace. Na zpracování MIVVP se podílí tým pracovníků počínaje osobním či skupinovým asistentem, fyzioterapeutem, dalšími i externími odborníky přizvanými dle povahy a stupně postižení dítěte. Za vypracování MIVVP odpovídá vedoucí pedagog skupiny. Mezi členy týmu mají své nezastupitelné místo i rodiče či opatrovníci klienta. Na pravidelných konzultacích se k plánu všichni nejen vyjadřují, ale svým dílem a vzájemnou koordinovanou spoluprací jej naplňují a po uplynutí stanoveného termínu jeho úspěšnost společně hodnotí. Dospělí klienti pak mají příležitost se sami stát členy tohoto týmu, neboť jejich vlastní přání při stanovení dlouhodobého cíle rozvoje jim umožňuje snáze pochopit dílčí kroky vedoucí k tomuto cíli, a tím i více aktivizují vlastní potenciál pro osobnostní rozvoj. Dalším dokumentem je „Závěrečné roční hodnocení a plán individuálního rozvoje pro následné období školního roku X/Y“. Uvedené pedagogické záznamy nejen dokumentují rozvoj klienta a použité metody, ale umožňují otevřenost, prostupnost a návaznost v systému vzdělávání a svobodnou volbu klienta či jeho zástupců typu vzdělávání a konkrétní školy.
Z výše uvedeného vyplývá, že „Škola SPMP Modrý klíč“ se neomezuje pouze na vzdělávání předškolní, základní, střední, odborné a jiné, jak uvádí nejen platný školský zákon, ale i vládní návrh nového zákona o vzdělávání, ale vytváří a podporuje systém celoživotního vzdělávání. Je smutné, že potřeba podpory celoživotního vzdělávání není do vládního návrhu zákona o vzdělávání v České republice systémově včleněna. Školní vzdělávání v Modrém klíči realizované podle MIVVP zahrnující všestranný rozvoj osobnosti jednotlivce, jeho kognitivní schopnosti, manuální dovednosti, sociální sounáležitost, předprofesní či profesní přípravu, je doplněno dalšími formami neformálního a informálního vzdělávání. O těchto aktivitách blíže pojednává část nazvaná Zájmová činnost a další volnočasové aktivity.